Participativní rozpočet – finance města v rukou občanů

Rada města má od června v programu participativní rozpočet (PaR). Konkrétně si stanovila vyčlenit z rozpočtu jeden milion korun, o jehož využití budou rozhodovat sami občané. Obyvatelé mají získat možnost předkládat vlastní projekty a rozhodovat o jejich výběru ve veřejném hlasování. Takový postup přípravy rozpočtu má řadu výhod – pomáhá městu určit priority investic a především aktivně zapojuje občany do příprav městského rozpočtu. Vzešlá řešení jsou pak ušitá na míru místním, projekty mají nejen podporu veřejnosti, ale i menší náchylnost k vandalismu, delší životnost a pestřejší využití. Jednotlivé projekty nakonec mohou být i levnější, protože se do nich zapojují skupiny aktivních místních dobrovolníků. Proto jsme z tohoto bodu programu měli velkou radost.

Nicméně od chvíle, kdy programové prohlášení vzniklo, koalice nepodnikla žádné konkrétní kroky k jeho realizaci. To nás vede k obavám, aby se PaR stihl řádně připravit, nebo zda nešlo o pouhá líbivá prohlášení bez dalších kroků.

Abychom předešli zpoždění v přípravách, rozhodli jsme se sepsat náš plán zavedení participativního rozpočtu, a tím odstartovat veřejnou diskuzi o jeho výsledné podobě. Vzhledem k tomu, že máme v rámci okénka zastupitelů pouze sloupek omezený 1800 znaky, rozhodli jsme se naši představu rozdělit do sloupků jednotlivých zastupitelů, kteří PaR podporují, příjemné čtení.

Krok 1 – Ustanovení pracovní skupiny a definice pravidel

K řešení: V rámci participativního rozpočtu mají lidé rozhodovat o projektech pro lidi, a mít možnost tyto projekty sami navrhovat. Aby byl celý proces tvorby PaR dostatečně transparentní, je třeba dopředu stanovit jasná pravidla a také jasný harmonogram. Pravidla mohou mít řadu podob, ale základním předpokladem je politická shoda a jejich proveditelnost.

Naše představa: Pracovní skupina by se měla skládat z úředníků a volených zastupitelů města, případně ze zástupců neziskových organizací. Úředníci města přinesou vhled do problematiky přípravy a rozpočtování projektů a zároveň propojí návrhy občanů s plánovanými záměry města. Volení zastupitelé mohou předvídat politickou podporu a zároveň nesou politickou odpovědnost. Konečně zástupci neziskového sektoru mohou pomoci zvýšit transparentnost příprav celého procesu.

Výstup: Pracovní skupina by měla dopředu nastavit pravidla a harmonogram pro PaR, zejména by měla odpovědět na následující otázky:

  1. Jak velké projekty do PaR zařadit, kolik času bude potřeba na jejich přípravu? – Preferujeme více malých projektů. Rádi bychom stanovili limit pro podporu jednoho projektu ve výši 100 000 Kč.
  2. Budou návrhy projektů nějak tematicky omezeny, nebo rozděleny? – Doporučujeme vytvořit tyto tematické kategorie – kultura, sport, zeleň, veřejný prostor a volné. Do každé z kategorií bychom chtěli uvolnit částku 200 000 Kč.
  3. Kdo může návrhy podávat? – V jiných městech se osvědčila podmínka deseti podpisů občanů města starších 15 let, kteří ten který projekt podporují. Podané návrhy by měli být doručeny koordinátorovi PaR, který dále zajistí podporu města a součinnost s finalizací projektové přípravy (viz krok 4).
  4. Jak se budou návrhy vybírat? – Předpokládáme v Berouně již zavedené a vyzkoušené korespondenční hlasování (viz krok 5).
  5. Co bude s nevybranými návrhy? Zohlední se návrhy do plánování rozvoje města? – Předpokládáme, že návrhy se budou moci hlásit do PaR opakovaně i v následujících letech a město má vždy možnost přihlédnout ke všem předloženým projektům v rámci stanovování vlastních priorit.

Krok 2 – informační kampaň pro veřejnost

K řešení: Základním předpokladem pro úspěch participativního rozpočtu je zapojení co nejširšího počtu občanů. To je důležité jak pro podávání návrhů, tak pro samotné hlasování o výběru projektů. Proto je nedílnou součástí přípravy PaR i kvalitní informační kampaň, ve které se občané dozvědí, jaké návrhy mohou podávat, jakým způsobem, kdo z města je partnerem pro jednání (koordinátorem), a podobně.

Naše představa: Dali jsme si za cíl nejprve zorganizovat tři veřejné diskuze o participativním rozpočtu. Pozveme zástupce vedení města, ale i zastupitele jiných měst, kde již participativní rozpočtování úspěšně funguje. Na těchto veřejných setkáních chceme především ukázat příklady z jiných měst, blíže vysvětlit, jak konkrétně chceme nastavit PaR v Berouně a zároveň dát občanům možnost předběžně konzultovat vlastní návrhy.

Výstup: Pokud máte nápady na vlastní projekty, nebo vás participativní rozpočet zaujal a chtěli byste se o něm dozvědět více, přijďte na jednu z našich přednášek:

  • Hvězda – středa 18. 9. od 19:00,
  • Pizzerie Domino – úterý 2. 10. od 19:00,
  • U Kropáčů – čtvrtek 10. 10. od 19:00.

Krok 3 – Sběr námětů a témat

K řešení: V této fázi začíná zapojení širší veřejnosti. Je nutné mít hotové předchozí kroky, především musí existovat jasná pravidla a jasné kategorie, na jaké projekty lze žádat. Veřejnost musí být dobře informována o celé iniciativě PaR. Dále je nutné připravit standardizované formuláře, které žadatelům usnadní orientaci v požadavcích, co je třeba k návrhům doložit a zároveň zjednoduší administrativní zpracování projektů.

Naše představa: V nultém ročníku chceme občanům vyjít co nejvíce vstříc. Tomu bude odpovídat zjednodušený způsob podávání projektů. Představujeme si papírový formulář, který bude možné odeslat datovou schránkou nebo přes podatelnu na pracovní skupiny zodpovědné za PaR. Termín pro podání návrhů bychom rádi stanovili na 11. listopadu. Tento termín poskytuje prostor cca jeden měsíc pro následující krok – analýzu realizovatelnosti projektů. Tím pádem by mohly být finální projekty představeny veřejnosti v lednovém čísle Radničního listu. Bylo by vhodné, aby v novém roce proběhla veřejná diskuze o návrzích a v únoru pak veřejné hlasování o vybraných projektech. Už v březnu by tak jednotliví vítězové mohli čerpat dotace na své projekty. Zkušenost z jiných měst ukazuje, že právě období po Novém roce je pro veřejnou diskuzi ideální.

Výstup: Papírový formulář pro podání návrhů projektů, předběžný termín pro podání 11. 11.

Krok 4 – Analýza realizovatelnosti

K řešení: Celý proces přípravy participativního rozpočtu je postaven na spolupráci a vzájemné vstřícnosti města a jeho občanů. Bylo by chybou očekávat, že pouze standardizovaný formulář zajistí ideální projektovou přípravu a dokumentaci. Nezastupitelná role města je právě v pomoci občanům s dotažením projektových návrhů. Město by mělo umožnit konzultace těchto návrhů, případně jejich úpravu do finální podoby, o které se bude následně hlasovat. V návrzích lze doplňovat formální dokumentaci, optimalizovat náklady, případně propojovat jednotlivé návrhy, a podobně. Z tohoto důvodu samozřejmě vznikne určitá agenda, kterou město bude muset vyřídit.

Naše představa: Chceme zřídit pracovní skupinu složenou z dobrovolníků a úředníků města. Vzhledem k tomu, že jde o hledání nových přístupů, jedním z předpokladů dobrého výsledku je ochota k dialogu a hledání společných řešení. Ideálním scénářem je, že konkrétní projekt zastřeší přímo někdo z vedení města, kdo za jeho úspěšnou realizaci bude chtít přijmout odpovědnost.

Výstupy: Návrhy připravené pro prezentaci a následné hlasování. Návrhy musí mít jasně měřitelné výstupy, realistický rozpočet, a také jasně formulovanou odpovědnost navrhovatele za přípravu projektu. Termín do konce prosince.

Krok 5 – veřejná diskuze o návrzích

K řešení: Veřejná diskuze o návrzích je nutným krokem, přecházejícím samotným hlasováním a měla by mít v celém procesu vyhrazený dostatečný časový prostor. Jednotliví podavatelé návrhů by měli mít možnost své návrhy prezentovat na veřejných setkáních. Občané by měli mít možnost se s návrhy seznámit nejen na těchto přednáškách, ale musí mít rovněž k dispozici také veškeré dostupné podklady a informace o jednotlivých projektech (online a na úřední desce města).

Naše představa: Vytvořit strukturu ve které budou dostupné informace o veškerých návrzích a která umožní snadnou orientaci a výběr návrhů. Kromě jednoduchého přístupu k veškerým informacím je nutné lidi nezahltit a celou problematiku komunikovat co nejsrozumitelněji.

Výstup: Informační kampaň ve formě veřejných prezentací jednotlivých projektů a současně jejich stručná písemná charakteristika dostupná jak v Radničním listu (možná spíš na úřední desce?), tak na webových, popřípadě Facebookových stránkách města. Informační kampaň o jednotlivých projektových návrzích by měla začít na začátku nového roku.

Krok 6 – Hlasování občanů, výběr projektů

K řešení: Pomyslným vyvrcholením zapojení občanů do tvorby rozpočtu je hlasování o návrzích. Nejen forma hlasování (zda korespondenční, online, nebo osobní) je rozhodující. Důležitá jsou i jasná a transparentní pravidla, jak vybrat vítězný návrh. Máme preferovat jeden projekt za 100 000 Kč, který dostal 200 hlasů, nebo pět projektů za 20 000 Kč, kde každý z nich získal 100 hlasů? (tedy 200 hlasů versus 500 hlasů při shodném rozpočtu). Musí být nějaká minimální účast v hlasování, aby se PaR dále realizoval?

Naše představa: Zvážíme možnost online hlasování, nicméně pro nultý ročník bereme jako dostačující současnou berounskou praxi, kterou je korespondenční hlasování pomocí hlasovacích lístků, doplněnou o možnost hlasovat osobně přímo na radnici. Hlavním rozhodovacím kritériem pro výběr projektů by měl být poměr „cena : výkon“, přičemž výkon pro nás představuje množství lidí, kteří pro projekt hlasují. Díky tomuto kritériu se z daného rozpočtu uspokojí nejvíce zájemců (např. v příkladu by tak vyhrálo 5 menších projektů).

Výstup: Do jara bychom chtěli mít vybrané projekty pro každou z rozpočtových kategorií. V souladu s dobrou praxí z jiných měst věříme, že participativní rozpočet by měl přilákat k hlasování alespoň 5% voličské základny.

Závěr

Celým článkem o participativním rozpočtu chceme ukázat jednotu opozice a zároveň naši věcnou připravenost o návrzích jednat. Naše představa vychází z doporučení a dobré praxe známé z jiných měst (zdroj: www.participativnirozpocet.cz).

Současně jsme do Rady města podali návrh k zahájení příprav dle kroku 1, tedy o ustanovení pracovní skupiny. Rádi bychom se z řad opozice podíleli na hledání dobrých řešení pro Beroun. Za dobrý participativní rozpočet považujeme ten, kde lidé budou moci podávat své návrhy a o který projeví zájem dostatečný počet obyvatel.

Do jaké míry se naše vize participativního rozpočtu v Berouně naplní, zatím neumíme předvídat. Záležet bude především na koalici Nezávislých Berouňáků, ANO a ODS. Držte nám palce!

 

Adam Voldán, Martin Veselý, Petr Veselý, Kameel Machart, Luboš Zálom, Jiří Míka

Share: