Kameel Machart

Když jsem v roce 1991 odmaturoval na berounském gymnáziu, otevřel se před naší generací po Listopadu 89 doslova „svět neomezených možností“. První živnostenský list jsem si tehdy zařídil ještě při studiu na Vysoké škole umělecko-průmyslové v roce 1994 a začal jsem se živit jako grafik a ilustrátor. Již v roce 1997 jsem stál u zrodu regionálních novin Berounský žurnál a jejich vydávání jsme drželi nad vodou úžasných sedm let. Od té doby mě zájem o místní záležitosti už nepustil. S přáteli jsme organizovali první výstavy mladých berounských výtvarníků, angažoval jsem se v komunální sféře v Králově Dvoře, byl jsem členem kulturní komise, hrál divadlo s berounskými ochotníky, pořádal jsem sbírku na obnovu zvonů v berounském kostele sv. Jakuba, organizoval jsem v Berouně projekt Street gallery, rozběhl jsem internetový portál berounskyregion.cz…

Se ženou jsme pak založili grafické studio v Praze, ale krátce po povodních 2002 jsme začali opravovat domek na berounském Závodí, kam jsme rodinnou firmu přesunuli. Brzy na to jsem se pustil i do nakladatelské činnosti a za těch pár let jsem vydal téměř dvacítku knih o Berouně a Berounsku i řadu dalších titulů berounských autorů.

Od těch bezstarostných časů, kdy jsem studoval na zdejším „gymplu“, uplynulo už pár let. Dnes do této školy chodím na třídní schůzky mých dětí. A přál bych si aby, až se mé děti trochu porozhlédnou po světě a budou snad chtít zapustit své kořeny v Berouně, tu našly město příjemné k žití. Ale pro to je potřeba ještě hodně udělat…

Share: